Pálená cihla a její více než stoletá historie

Až do roku 1879 se hlína správné kvality pro pálené cihly získávala pouze ručními lopatami. Teprve po tomto roce přišli parní lopaty, které usnadnily těžbu hlíny. Ta se těžila na podzim, aby během zimy promrzla, čímž změkla a zbavila se oxidů.

Jak se vyráběly první cihly?

Následně bylo nutné dostat z hlíny každý jeden kamínek a namixovat hlínu se všemi dalšími přísadami a vodou, aby získala správnou konzistenci. Tento krok byl pro lidi kdysi tím nejtěžším. Až kolem poloviny 19. století lidi vystřídaly koně točící se kolem osy mlýnu na mixování cihlové hmoty.

Během jednoho dne dohlížel vrchní cihlář na výrobu i pěti tisíců cihel. Takto musel dohlížet na cihly přibližně 14 hodin. Pro výrobu jedné cihly bylo třeba do pískem “vypráškované” formy dát připravenou cihlovou hmotu, vtisknout ji do krajů a přesahující hmotu vrátit zpět do mlýna.

Po zformovaní bylo snadné vybrat cihlu z formy díky písku po okrajích. Vysoušeč se staral o vybírání z formy a pokládání do písku, kde měli cihly schnout. Takto schli na slunci dva dny, následně byly očištěny, a pak schli ještě další dva dny. Po této době byly připraveny na naskládání na sebe, aby se daly snadněji přikrýt v případě nepřízně počasí. Až po dalších dvou týdnech byly připraveny na samotné vypálení.

Po primárním vypálení měla pálená cihla v sobě stále 9 až 15% vody. Právě z tohoto důvodu byl pod nimi ještě po dobu jednoho až dvou dnů udržovaný slabý oheň, aby se přebytečná voda odpařila. Pára z cihel během této doby unikala byla jevem, který zvykli nazývat “vodní kouř”. Když pára ustoupila, byl to signál na uhašení ohně, cihly by mohly jinak popraskat.

A takhle se rodily první pálené cihly.

jarmoluk / Pixabay

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *